Infantilní hemangiomy jsou benigní vaskulární tumory (nezhoubné cévní nádory) u dětí, které jsou způsobeny proliferací endoteliálních buněk. Patří mezi nejčastější tumory měkkých tkání a postihují 3-10 % kojenců.
Mohou se vyskytnout již při narození, ale nejčastěji se objevují mezi 4-6. týdnem života dítěte.
Všechny infantilní hemangiomy mají 3 charakteristická období rozvoje a regrese:
- rychlá proliferace (rychlý růst hemangiomu)
- období stabilizace (nedochází již ke změnám velikosti, struktury nebo barvy hemangiomu )
- spontánní regrese (pomalé vymizení hemangiomu)
První fáze, kdy dochází opravdu k velmi rychlému růstu hemangiomu, nastává většinou v prvních 6 měsících života dítěte. Období spontánní regrese, kdy infantilní hemangiom postupně vymizí, trvá průměrně 3-7 let.
Většina infantilních hemangiomů nemusí rodiče znepokojovat, neboť ve více případech samovolně vymizí. Existuje však určité procento infantilních hemangiomů, které jsou komplikované a ty vyžadují velmi rychlou a neodkladnou léčbu. Podle literárních zdrojů se uvádí, že jde přibližně o 12 % těchto případů.
Jako hlavní rizikové faktory rozvoje infantilního hemangiomu se označují: ženské pohlaví (poměr výskytu děvčata:chlapci je 2,4:1), běloši, nízká porodní váha, vícečetná těhotenství.
Přesné příčiny vzniku infantilního hemangiomu nejsou příliš známy. Tyto vaskulární (cévní) tumory jsou způsobeny proliferací (zmnožením) endoteliálních buněk. Na základě některých studií se uvažuje o vlivu hypoxického stresu jako spouštěcího mechanismu, který způsobuje růst (proliferaci) a tvorbu abnormálních cévních útvarů a to díky aktivaci některých genů. Nedokonalé vyzrávání cévního řečiště a odběr vzorků z choriových klků placenty jsou označovány jako další možné příčiny vzniku hemangiomů. Placentální a infantilní hemangiomy mají podobné buněčné znaky, což by mohlo podporovat teorii, že „benigní metastázy“ pocházející z placenty, mohou být také příčinou vzniku infantilních hemangiomů. Podle posledních informací mohou hrát v etiologii infantilního hemangiomu tzv. endoteliální progenitorové buňky (EPC), což jsou cévní kmenové buňky, které bývají u infantilního hemangiomu až 15ti násobně zvýšené ve srovnání se základními hodnotami.
V případě, že u dítěte začne velmi rychle růst jakékoli červené znaménko, nebo útvar na povrchu kůže je nejdůležitější IHNED KONTAKTOVAT OŠETŘUJÍCÍHO LÉKAŘE, případně specializovaná pracoviště léčby infantilního hemangiomu (které jsou i uvedeny na těchto webových stránkách). Tým specializovaných odborníků na léčbu infantilního hemangiomu nejlépe určí přesnou diagnózu a navrhne další postup léčby.
Typickými známkami infantilního hemangiomu při narození je přítomnost malého červeného nebo bílého znaménka, případně vystouplého útvaru (podlitiny).
Infantilní hemangiom – první fáze
Hemangiomy se mohou objevit kdekoli na těle, ale nejvíce se jich vyskytuje na hlavě nebo krku. Většina hemangiomů bývá neškodných. Během rychlé růstové fáze hemangiomu však může dojít k ohrožení životních funkcí dítěte, vždy záleží na přesné lokalizaci hemangiomu.
Vlivem mechanického poškození hemangiomu dochází často ke krvácení, nebo poškození kůže nad hemangiomem (u hluboce uložených hemangiomů).
Ošetřující lékař Vám poskytne veškeré důležité informace, abyste byli schopni předejít vzniku možných komplikací, které jsou spojeny s růstem a rozvojem infantilního hemangiomu.